ZPRÁVY‎ > ‎

Swingové Vánoce 2018 se konaly v duchu oslav 100. výročí republiky

přidáno: 2. 1. 2019 14:36, autor: Vladimír Vondráček   [ aktualizováno 2. 1. 2019 14:38 ]

C:\Users\Radek\Desktop\49459810_2580123182014824_3481773259215601664_n.jpg  C:\Users\Radek\Desktop\48428938_2580120702015072_4785733555143573504_n.jpg  C:\Users\Radek\Desktop\48406059_2580139398679869_3786063407145287680_n.jpg


Jedenáctý ročník festivalu Swingové Vánoce se nesl v duchu oslav stého výročí založení Československa. Skvělá muzika v podání českých, slovenských i polských interpretů, udělování festivalových cen Ovcar i přítomnost prezidenta Masaryka, udělaly z této akce jednu z nevýznamnějších společenských událostí roku 2018. Swingové Vánoce patří k vánočnímu Frenštátu stejně jako příjezd svatého Martina na bílém koni. Festival swingové a jazzové hudby, ale také tance, skvělého vína i jídla a všech dobře naladěných lidí se odehrál 27. 12. v Kulturním domě ve Frenštátě pod Radhoštěm.


Posledních pět let stojí festival na osvědčené koncepci. Ta zahrnuje vždy hlavní téma dávající festivalu tvář vizuální i zvukovou. Letos se Swingové Vánoce přidaly k oslavám stoletého výročí založení Československa, ale jak je u tohoto festivalu obvyklé, šlo o oslavy pojaté osobitě, viděné v souvislostech s vývojem jazzové hudby. Překvapení čekalo návštěvníky hned po otevření budovy v 16:30, kdy ve foyer narazili na trikolorou orámovaný fotopoint, který měl tentokrát podobu pracovny. V ní seděl pohodlně usazen do křesla prezident Masaryk naslouchající produkci oblíbeného LAM Tria Ladi Kokeše nebo zbrusu nového saxofonového tria LašVaš. V tentýž čas už ovšem ve Swingové kavárně o patro výše hrála česko-polská formace Rosťa Hus Band a na malém sále trio Pavla Zemana, takže první pořádná dávka jazzu byla ihned zaručena!


Hlavní festivalový koncert na velkém sále se rozběhl krátce po 17:30. Koncert začal vidoeprojekcí, na níž samotné Československo vyprávělo příběh svého života od svého narození "císařským řezem" za pomoci otce Masaryka, až ke svému konci, kdy se zrodily dvě děti Česko a Slovensko. Úvod ale připomněl i stále aktuální myšlenky jeho zakladatele T. G. Masaryka, na něž navazoval také životní příběh Dalibora Norského, letošního nositele festivalové ceny OVCAR za přínos v oblasti šíření jazzu a swingu na Frenštátsku. Pan Norský nejen, že je svým narozením v roce 1931 pamětníkem velké části života Československa, ale je také celoživotním propagátorem masarykovských ideálů o demokracii založené na lásce k člověku, pravdě a spravedlnosti. Jak prohlásil konferenciér, dramaturg a autor scénáře Marian Friedl: „Protože jazz je hudbou dialogu a svobody, vy jste, pane Norský, sice nevědomky, ale pro jazz svými celoživotními postoji udělal opravdu hodně. Dokonce bych řekl, že jste duší pravý jazzový hudebník, který ctí myšlenku, že je třeba hrát tak, aby se druhým hrálo lépe“. Cenu Ovcar přijal Dalibor Norský z rukou prezidenta Masaryka, kterého představoval Petr Poštulka, nechyběli však ani krojovaní vlajkonoši, ředitelé organizačních složek Marian Žárský a Vladimír Vondráček a dokonce i mluvčí prezidenta Ovcárek (jinak ovčí maskot našeho festivalu). Celé toto úvodní vzpomínání doprovázel swingový dorost základní umělecké školy sdružený v kapele S-Band, jíž vede Jiří Pokorný.


Po předání festivalové ceny se již obrátila pozornost k hudbě slovenských hostů. Slovo konferenciéra nejprve osvětlilo proces přijímání jazzu v Československu, poté Peter Palaj Trio a zpěvačka Silvia Poprádiová zahráli a zazpívali písně z meziválečného a válečného období slovenských autorů. Nádherné starobylé písně provedené na vysoké úrovni, a s lehkou příměsí moderního jazzového jazyka, byly důstojným připomenutím rané jazzové historie na Slovensku. Po pauze následovalo povídání o tom, že jedním z mála, kdo za První republiky spatřoval v jazzu  hudbu s uměleckými ambicemi byl Jaroslav Ježek. Jeho písně vzniklé spoluprací s tandemem Voskovce-Werich pak přednesl zpěvák Ondřej Ruml a jeho doprovodná kapela Matej Benko Quintet. Tento projekt dokázal, že tyto známé písně lze zpracovat zcela soudobě a nic neztratí na svém půvabu. Navíc, jak připomněl zpěvák Ondřej Ruml, také texty těchto písní zůstávají stále aktuální a tím spíše by se měly i dnes zpívat.


Ale ani po koncertní části ještě festival nekončil. Hlavní sál se proměnil v tančírnu, na níž nejprve vystoupily žačky tanečního oboru ZUŠ Frenštát pod Radhoštěm, po nich stepařské duo, a pak už se na parket vrhli všichni další účastníci, jimž k tanci hrála prvotřídní kapela SWINGALIA. Produkce samozřejmě pokračovala také ve Swingové kavárně, kde se k triu Rosti Huse přidala velká naděje jazzového zpěvu na severní Moravě Markéta Komarová. Pravý jazzový jam se odehrával na malém sále, na němž oněměli úžasem všichni zúčastnění, když se nástrojů chopili také muzikanty z kapely Mateje Benka a jazzové standardy zazpíval sám Ondřej Ruml!


To byl festival Swingové Vánoce 2018: plných osm hodin vyplněných nebývalou dávkou vysoce kvalitního jazzu, připomenutím podstatných myšlenek, z nichž se zrodilo Československo i douška jazzové historie. Kromě toho ale nabídl možnost si zatančit, popovídat si za zvuku krásné hudby i dát si skvělé víno pod taktovkou firmy Storica Enotria či vynikající jídlo z kuchyně Radniční restaurace.


A co říci závěrem? Festival takto funguje jen díky spolupráci MěKS a ZUŠ Frenštát pod Radhoštěm, díky jejich zaměstnanců, ale především díky nebývalému nasazení obou ředitelů Mariana Žárského a Vladimíra Vondráčka. Festival je nevýdělečný, jeho hlavním posláním je přinést do Frenštátu špičkovou swingovou a jazzovou hudbu, o níž je stále větší zájem. Ale festival existuje také díky Vám, našim návštěvníkům a podporovatelům, a tak budeme velmi rádi za Vaše podněty k podobě festivalu v následujícím desetiletí. Kontakty naleznete na stránkách www.swingovevanoce.cz. Již za tohoto ročníku jsme zaslechli názor, že by bylo záhodno ještě více ubrat mluveného slova v koncertní části. Vezmeme-li však v úvahu, že během osmihodinového festivalu tvoří mluvená část zanedbatelných 45 minut, těžko si tuto radu vezmeme k srdci. Možná má ale někdo jiný lepší nápad?


foto: Zdeněk Sázovský


Marian Friedl

dramaturg festivalu

www.swingovevance.cz



Comments